Já v Turku

Výlet do Turku se vydařil, ale nakonec jsem tam jela sama. Veroniku totiž večer sklátila nějaká chřipka a je jasné, že s teplotou se jí po městě brouzdat nechtělo. Mně přišlo škoda nejet, když a) jsem už měla koupený lístek na vlak a b) poslední možnost se do Turku podívat, protože jindy už nebude čas. Takže snad poprvé v životě jsem jela na výlet sama!

Turku je nejstarší a v současnosti 5. největší město Finska. Leží na řece Aurojaki a zároveň je také námořním přístavem. Až do roku 1812 plnilo funkci hlavního finského města. Kdykoliv jsem se tady zeptala nějakého Fina, které město bych měla navštívit, všichni mi bez váhání doporučovali právě Turku - takže jsem na domorodce dala a vypravila se tam.

Když jedete do Turku vlakem, to, že už se blížíte, poznáte velice jednoduše: všechna hlášení ve vlaku jsou nejen ve standardní finštině a angličtině, ale přibude i švédštině: v Turku totiž žije početná skupina švédsky mluvících obyvatel. Od té doby se švédštiny nezbavíte - všechny názvy ulic i jiné cedule jsou dvojjazyčné, lidé kolem vás mluví dvěma různými jazyky a i samotný název města Turku má svůj švédský ekvivalent - Åbo.

I když je Turku považováno za nejhistoričtější město Finska, příliš historicky to tu na první pohled nevypadá. Město totiž v minulosti několikrát vyhořelo, takže jádro města (a nejen to) se povětšinou skládá z moderních výškových budov. Pokud ale trochu zapátráte, zjistíte, že historie je schovaná a musíte ji hledat.

K turisticky nejatraktivnějším historickým památkám patří určitě hrad, který kdysi býval hlavním provinciálním centrem a sídlem šlechty. Ten se prezentuje ve dvou částech - středověké a renesanční. Musím říct, že i když se mi hrad celkově líbil, zejména jeho renesanční části na mě působily dost rekonstruovaně. A co mě zklamalo, tak to, že v něm nemají skoro žádné popisky; a když už ano, tak jen ve finštině a švédštině. ;-)

Druhým hlavním historickým bodem je katedrála. Ta je moc pěkná, v postranních kaplích jsou pochovaní nějací významní církevní i světští hodnostáři. Dovnitř jsem se bohužel dostala jen na pár minut mezi dvěma svatbama... jo jo, všichni se tam vdávali a ženili a na turisty nezbylo místo.

Mezi hradem a katedrálou jsem se prošla podél řeky po nábřeží, krásná procházka, zvláště když se vydaří počasí tak jako mně včera - celý den mi bylo skoro horko v krátkém rukávu a litovala jsem, že jsem neměla s sebou sluneční brýle. V Turku prý pak ještě mají pěkné muzeum uměleckých řemesel, kam jsem chtěla jít, ale nakonec nešla, a taky galerii s moderním uměním - nic pro mě, uměleckého neználka. Já si radši dala zmrzlinu, sedla si na lavičku a pozorovala město. :-)

Závěr? Turku je příjemné město, jsem ráda, že jsem ho viděla, a myslím, že jeden den bohatě stačil na na prohlídku všeho, co je ve městě zajímavé. Akorát ta cesta vlakem by mohla trvat méně než 3,5 hodiny...



Pár dalších fotek z Turku tady.