Kdo to ještě neví, tak Riga je hlavní město Lotyšska, leží na řece Daugava a má něco přes 700 tis. obyvatel. Historické centrum města je chráněné mezinárodní organizací UNESCO. Vzhledem k tomu, že Lotyšsko bylo až do roku 1991 součástí Sovětského svazu, je tu hodně zřetelná ruská kultura. Narazíte na ní úplně všude - polovina novin a časopisů je v azbuce (i přes to, že jediným oficiálním jazykem je lotyština), lidé se oblékají podle ruské módy (kožešinové kabáty, úzké kalhoty, čepice), na ulicích je běžně slyšet ruština. Prostě je to takové předměstí Ruska, dobrá příprava na cestu do Petrohradu, kam se chystám za pár týdnů.Zajímavý zážitek přináší návštěva místní hlavní tržnice. Je obrovská s vnějšími i vnitřními prostranstvími a určitě nebudu daleko od pravdy, když tvrdím, že koupit se tu dá skoro
všechno. Jednotlivé pavilony jsou rozdělené podle druhů potravin - takže vlezete do jednoho a vidíte všude dlouhé řady chladících boxů s masem. Přímo kilometry masa a uzenin. V druhém jsou zase sýry a mléčné výrobky. Pak tam mají pavilón s alkoholem. A tak dále. A všude spoustu lidí, někteří se i hádají o ceny. Viditelný začátek východu. Když už jsem u toho nakupování, tak ceny jsou v Lotyšsku o něco vyšší než u nás, ale zase určitě nižší než ve Finsku. S vyjímkou alkoholu - ten je extrémně levný, levnější než u nás, všichni jsme se divili.
Riga je městem ostrého kontrastu mezi centrem a předměstími. Centrum je starobylé, krásně opravené a udržované. Ale jakmile poodejdete kousek dál, čekají vás neupravené, zašlé domy, oprískané omítky, tohle je asi teprve ta pravá lotyšská realita. Trošku jsme taky narazili s angličtinou, na rozdíl od Finska, kde je výjimkou ten, kdo anglicky neumí, tak tady je to přesně naopak. Bylo skoro jednodušší domlouvat se česky, lotyšština je přece jenom slovanský jazyk. A ještě jedna věc, která mě zaujala - semafory pro chodce. Na nich se odpočítávají vteřiny - kolik ještě zbývá do přebliknutí na zelenou nebo na červnenou. Chytrý.Do Rigy nás jelo z Jyväskyly 8 - 6 Čechů, Italka Sylvia a Holaňdan Tijo. V Rize se k nám ještě přidal Veroničin přítel, který přijel z Prahy, takže nás bylo celkově 9. To už je docela velká skupina a tudíž bylo občas náročné se shodnout na aktivitách. Nakonec to dopadalo tak, že jsme byli rozkouskovaní po skupinkach a sešli se vždycky na domluveném míste nebo až v hostelu. Celý výlet byl ve znamení učení Tija česky. Naučil se pár užitečných frází jako: "Máš kráské modré oči.", "Mám velkou sbírku motýlů. Chceš ji vidět?" nebo "Jak jsi se vyspala, kočičko?" :-) Celkově fajn výlet, snad jich bude víc.
Výběr fotek z Tampere a Rigy konečně TADY.
Žádné komentáře:
Okomentovat