Před několika dny jsem dostala večerníčkovou náladu. To znamená, že jsem zavzpomínala na
dětské časy a na serveru Youtube.com jsem shlédla všechny dostupné díly Včelích medvídků, dále Jáju a Páju, něco z Pata a Mata a z Křemílka a Vochomůrky. Díly jsou krátké, dětsky jednoduché a předvídalné, a přesto je na nich něco, co mě baví. Servíruju si je k snídani a musím říct, že na plné čáře vyhrávají nad všemi zpravodajskými servery. Bohužel se obávám, že nabídku na Youtube brzy vyčerpám (přeci jen jich tam není tolik) a budu se muset začít koukat znova od začátku.Objevila jsem další děravou ponožku!! Za ty dva měsíce, co tu jsem, už asi pátou. A díra opět na evém palci! Tolik ponožek normálně neroztrhám za celý rok. Po dlouhém zkoumání jsem už ale přišla na to, kdo za to může: tím ponožkožroutem jsou moje botky goratexky, ve kterých když chodím celý den, můžu večer minimálně s padesátiprocentní šancí, že mi užerou kus ponožky na levém palci. Nevím, jak je to možné, nijak mě netlačí, naopak jsou nadmíru pohodlné. Tolik fakta z mého výzkumu, budu přemýšlet o řešení a dalším postupu.
A na závěr veřejně děkuji Veronice, kterou už nebavily poslouchat moje stesky na chybějící čajovou konvici, takže dneska jednu koupila a darovala mi ji. (Tak hrozné to ale se mnou zase nebylo, ne? ;-) ) V Červeném kříži prý dostali nové zboží. Ještě nevím, jak se jí odvděčím. Každopádně - ještě jednou moc děkuju! A zatímco jsou teď všichni na nějaké party, ja si tu popíjím čaj z nové konvice a těším se na zítřek na mojí první hodinu aerobiku v životě. ;-)
Žádné komentáře:
Okomentovat