Další nudný víkend

Víkendy jsou tady neuvěřitelně pomalé a nudné dny. Alespoň pro mě. Do školy se nechodí, všechna sportoviště jsou zavřená, není tu žádný pevný program, dá se chodit tak akorát na procházky (v tomhle ohledu to vyhráli ti, kteří tu s sebou mají běžky). Většinou si naplánuju spoustu věcí do školy. ale nakonec splním tak maximálně polovinu, protože trávit celé dva dny v místnosti o velikosti 12 metrů čtverečních je opravdu na palici. Vzhledem k tomu, že i přes týden si tu život jen tak pomalu plyne, opravdu nemám potřebu totálně odpočinkového víkendu, který tu téměř týden co týden zažívám. Vzpomínám na hektický pražský život a už se snad na něj i zase těším.

Včera večer jsem se zúčastila česko-slovenské párty. Byla jsem překvapená, kolik se nás tam sešlo (cca 20), zejména těch, které vůbec neznám. Navíc většina těch Čechů, které znám, se párty ani nezúčastila, takže to vypadá, že česká (a slovenská) komunita má v Jyväskyle opravdu početné zastoupení. Vstup měli povoleni i jiné národnosti, ale museli umět říct alespoň jednu česky nebo slovensky. Všichni příchozí cizinci se poctivě připravili a my si je pak všechny poslechli - slyšet například recitovat Fina "Byl první večer první máj, večerní máj byl lásky čas" je opravdu nezapomenutelný zážitek. :-)

Nejprve po mailu a následně i osobně jsem se seznámila s Angličanem Richardem, který tady na jyväskylské univerzitě studuje už třetím rokem, a protože o prázdninách pojede do Prahy, chtěl by se naučit něco česky. :-) No tak jsme se domluvili, že se čas od času budeme scházet a jakoby mluvit česky, jsem na to zvědavá. Naše setkání tedy zatím vypadalo spíš jako anglická konverzace s rodilým mluvčím pro mě, ale časem to třeba bude naopak. Čeština je podle něj prý jednoduchý jazyk. :-)