Průřezově

Život tady přestává být tím jedním velkým překvapením a posouvá se spíše do roviny každodenní rutiny. Škola se už rozjela plnou parou, vypadá to, že se budu muset učit a připravovat i průběžně. Od příštího týdne bych konečně chtěla do svého programu zapojit i pravidelný sport.

Počasí je ryze nefinské - teploty 1-2°C nad nulou, poprchává a po sněhu už nejsou ani památky. Prostě hnusný počasí, nevhodný na žádnou aktivitu - nedá se běžkovat, procházet se není zrovna dvakrát příjemné a nemluvě o focení. Už týden čekám na sluníčko, že si konečně půjdu vyfotit centrum Jyväskyly, ale zatím jsem se nedočkala. Času mám ale dost, takže si počkám. Včera jsem mluvila s jednou Finskou, mráz a sníh by měly přijít opět v únoru.

Přestává mě bavit chodit všudě pěšky, dneska jsem musela ujít snad 10 km, bolí mě z toho nohy. Přemýšlím o tom, že si pořídím kolo. Ostatně to už tu má skoro každý okolo, a kdo ne, tak o tom také uvažuje. Ojetá se dají sehnat za 50 - 100 Euro, problém bude akorát nekoupit nějaké úplně v rozkladu, abych do jeho oprav nemusela pak investovat více, než kolik ve skutečnosti stálo (ano, i to se tady stává).

A na závěr - konečně snad cítím, že dny jsou o kousek delší, a těším se, že to bude lepší a lepší!! Zatím je to tu většinu času takové tmavé a ponuré...