V pondělí jsem byla ráno plavat a od 10 pak na angličtině. Kombinace ranní vstávání+ plavání + sauna způsobilo to, že na hodině jsem se spíš soustředila na to, jak neusnout, než na nějaké doplňování slovíček do textu. Hodinu jsem ale nějak přežila a už se těšila, jak půjdu domů a v následujících 4 hodinách se dám trochu dohromady. Jenže - v půli cesty jsem zjistila, že u sebe nemám kartu od hlavních dveří. Prostě jsem si vzala jen klíče od pokoje. To se mi tu stalo poprvé v životě. Takže co teď? Julia, která jediná mi mohla pomoct a otevřít mi dveře, byla někde v tahu a já jsem teda nadávala na dvojité finské zámky a šla zase zpátky směrem hlavní kampus, protože nebyla šance, že bych se dostala domů.
V jedné menze jsem se tedy naobědvala a zbytek volna jsem strávila v knihovně. Nejdřív jsem si říkala, že je to vlastně super, že mám alespoň čas číst texty na středeční hodinu, bohužel ale ospalost z angličtiny odmítala odejít, a tak jsem četla tím stylem, že si z toho vůbec nic nepamatuju. Výborně využitý čas. :-) Před hodinou finštiny mě probralo kafe – že mě to nenapadlo dát si ho dřív. A po finštině přišla nejzajímavější část dne! – seznamovací večer v rámci Buddy programme. B. P. je tu takový speciální program pořádaný místní studentskou unií a spočívá v tom, že každý, kdo se ho chce účastnit, vyplní dotazník ohledně svých zájmů, preferencí atd. Podle těch dotazníků jsou pak všichni rozděleni do skupin po 5-8 lidech a pak už udržují sami kontakt mezi sebou a je na nich, co spolu budou (nebo nebudou) dělat.
Ve skupině se mnou je dalších 6 lidí – 3 Finky, 1 Němec a 1 Němka a Holanďanka. Zatím jsme se dohodly na společném pečení tradičního finského moučníku Pully, ale uvidíme. Nejvyšší přidanou hodnotu má tahle skupina ale tátu, protože jedna z těch Finek (jmenuje se Katariina :-) ) pochází z Rovaniemi, tedy hl. města Laponska a zároveň domova Santa Clause. A slíbila mi, že mi doporučí místa, která by se tam dala navštívit, takže: Tati, už se mě nemusíš pokaždý, když spolu mluvíme, ptát, jestli už jsem něco zjistila o Laponsku, prostě si s tou holkou jednou dám sraz a na všechno se jí zeptám a pak ti povím.
Po Buddy seznamovacím večeru spousta lidí ještě pokračovala na tradiční pondělní party, ale na tu už jsem vážně neměla sílu a šla jsem se vyspat na další den.
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat