Už ve čtvrtek musíme na jednom předmětu odevzdávat první část naší výstupní práce. Práce je skupinová a my budeme porovnávat, jak lidé vnímají obchod Lidl v ČR a ve Finsku. Mám pocit, že toho o Lidlu už vím tolik, že ani víc vědět nechci, a čím víc se dozvídám, tím víc je mi ten obchod nesympatičtější. Zvláštních věcí na Lidlu se najde celkem dost, koho to zajímá, stačí zadat do jakéhokoliv vyhledavače slovo "Lidl". Co mi ale přijde opravdu kuriózní, tak to je fakt, že donedávna byla "komunikační strategie této firmy nekomunikovat s médii" :-) Tuto strategii firma opravdu dlouhá léta pevně dodržovala, na veřejnost se nedostala téměř žádná informace. Porušila ji teprve nedávno, ale přesto jsou její komunikační aktivity opravdu velmi řídké. Ale dost o Lidlu.
Na projektu spolupracuju s Jakubem, dalším Čechem v Jyväskyle. Jakub studuje se mnou v Praze na FSV a tady na Department of Communication. Dneska jsme se domluvili, že abychom to všechno neřešili jen po ICQ nebo Skypu, stavím se u něj.
Stavím je ale dost nevhodné slovo, Jakub bydlí na druhém konci Jyväskyly (asi 5 km daleko), takže jsem tam prostě musela dojít. Jedna cesta mi trvala asi 50 min, to celkem šlo. Horší to bylo s počasím. Dneska se vyloženě nevyvedlo, teplota na nule a do toho padal sníh s deštěm. Takhle to venku vypadalo už od rána, takže když jsem ve 3 hod odpoledne vyšla ven, chodníky i silnice byly plné mokrého sněhu a vody, prostě krásná čvachta. Batoh jsem zabalila do pláštěnky, a určitě bych to tak určitě udělala i se sebou, kdybych nějakou měla. Prima cesta. Dovedete si představit, jak za chvíli vypadaly spodní části nohavic u kalhot. Ale nohy byly v suchu, protože mám tak super naimpregnované botky. :-) Cestou jsem potkala několikero joggujících Finů - takových těch, kterým je jedno, jestli běhají při -15°C (ano, i při takové teplotě se tu dají vidět běhající jedinci) nebo v totální plískanici.
Cestu jsem našla celkem v pohodě, až jsem se divila. Místo, kde Jakub bydlí, je druhá oblast kolejí, kde jsou ubytování mezinárodní studenti. Musím říct, že prostředí mají daleko hezčí, paneláky jsou jen čtyřpatrové a v dohledu jezero. I samotný byt je vypadá lépe, větší, s kuchyní (ne jen kuchyňským koutem na chodbě) a výhledem z okna pokoje do zeleně. A nábytek podstatně zachovalejší. A hlavně - v blízkosti diskont Lidl. :-D Všechno to má ale jedno velké mínus - je to výrazně dál do centra, neřku-li k nám do školy. Takže jsem spokojená s tím, co mám.
Na projektu jsme pracovali asi 4 hodiny a opravdu jsme udělali kus práce. S tím, na čem každý z nás pracoval dopoledne, už to máme téměř hotové! Zítra to snad dotáhneme. A pak jsem zase ťapala tím marastem domů, už jen drobě pršelo, ale příjemná cesta to úplně nebyla. Na druhou stranu jsem ale ráda, že jsem se prošla, jinak bych byla celý den jen doma. Ještě ze mě není bláznivý Fin...
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
2 komentáře:
to je ale prevít, že nepřišel on za tebou :)
no myslím, že se to vyplatilo, za mnou přijít :o)) nebo ne? no možná se stavím na assignment Part II, ať vidím, v jakejch příšernejch barácích, to bydlíte... jsi to tak vylíčila, že si připadám, že žiju v luxusu a to jsem tady z toho byl v šoku po příjezdu první den :oDD
Okomentovat