Několik rozhodnutí

Hned v úvodu tohoto příspěvku bych se chtěla omluvit všem příznivcům mého kola a městské cyklistiky vůbec, protože to růžovo-černé kolo už není moje, ale někoho jiného. Omlouvám se. Rozhodla jsem se ho prodat poté, co jsem zjistila, že mě na něm hrozně nebaví jezdit a že si radši dojdu všude pěšky. Když jsem měla jet na kole, psychicky jsem se vždycky musela připravit na to, že se budu zase rozčilovat nad těžkým šlapáním (šlápnu a nejedu), špatnýma brzdama a přehazovačkou, která jako naschvál vždycky v kopci přehazuje na těžší převody. A tak jsem se jednoho večera udělala rázný krok (kdo mě zná, tak ví, že to u mě není úplně obvyklé) a mailem jsem rozeslala na školní konferenci inzerát. Přišlo mi několik odpovědí a prodala jsem to prvnímu zájemci za tolik, za kolik jsem ho koupila. Adié, kolo! Jsem bez něj naprosto šťastná a spokojená, chůze je super věc! Cyklistiku jsem určitě nezatratila, ale to příšerné kolo ano.

Další moje rozhodnutí se týkají školy: 1. nebudu dál pokračovat ve fištině. Příští středu ukončím můj kurz závěrečným testem, dostanu (snad) 2 kredity a navazující kurz jsem si právě škrtla ze seznamu předmětů. Má to několik důvodů: finštině se v budoucnosti věnovat nehodlám, po příjezdu do ČR tak jako tak všechno zapomenu, tady mi to zabírá dvě odpoledne v týdnu + pár hodin učení a nemá to moc smysl, protože se tu stejně domluvím všude anglicky. Jsem prostě demotivovaná. A neptejte se mě, kolik toho umím, plynule určitě ne, kolik toho člověk může umět z jazyka po necelých dvou měsících? Naučila jsem se pár fráziček, číslovky a názvy potravin. To je praktické a myslím, že tu s tím vystačím.

A 2. jsem vzdala také přípravný kurz na anglickou zkoušku TOEFL. Paní lektorka po nás chtěla hodně domácí přípravy a taky abysme chodili do learning centra zkoušet si poslechy a vyplňovat gramatické knížky. A měli jsme si psát deníček, co jsme se kdy naučili. Původně jsem to brala jakou dobrou příležitost donutit se zlepšit si anglickou gramatiku, ale teď vidím, že na to nemám na to čas. Navíc TOEFL dělat nechci, takže motivace taky žádná. Musím šetřit čas na diplomku. Nějak se mi ho stále nedostává.

A na závěr - moje nejnovější předsevzetí je nemarnit tu tolik času na internetu a jinýma blbostma a naučit se koncentrovat i na to, co mě nebaví. Tuhle schopnost jsem měla naposledy někde na gymplu a během vejšky se kamsi vytratila. Plánuju ji zase najít, chytit a nepustit!!! Helčo, závidím ti...