Kolo patří tady v Jyväskyle k základním dopravním protředkům. V ulicích potkáte skoro tolik cyklistů jako chodců. Jedna Finka říkala, že je to přímo jyväskylská specialita - v žádném jiném finském městě není cyklodoprava tak masově rozšířená. Příčin bude několik, na prvním místě je to určitě velké množství studentů, dále pak vzdálenosti, které jsou na autobus krátké a na chůzi zdlouhavé, a také rovinatý terén, ve kterém stěží najdete kopec. Každopádně je to rychlý, levný, zdravý a ekologický způsob dopravy.
I já od začátku zvažovala, jestli kolo ano či ne. Kola, která si tu kupojí mezinárodní studenti, nepatří zrovna k těm nejnovějším a technicky nejbezepčnějšícm modelům. Každé slouží, dokud alespoň trochu jezdí a trochu brzdí. Když se něco porouchá tak, že už by jízda opravdu nebyla možná, musí se to za ne zrovna levný peníz nechat opravit. Pár lidí tu na cyklobyznysu (opravy, prodej, dlouhodobé i krátkodobé půjčování kol) vydělává slušné peníze. A takhle dopadají kola, která nikdo nechce, protože se už na nich opravdu jezdit nedá.
Rozhodování mi trochu usnadnila Julie, která si kolo sice koupila, ale nakonec se rozhodla, že na něm jezdit nebude. Navíc mi v pátek napsala Šárka, ať "už si konečně koupím to kolo". Tak jsem ji teda poslechla. :-) A mám ho!!! Koupila jsem si od Julie to její za 50 Euro - to je tady taková normální, spíše nižší cena za bazarový typ. A tohle je ten zázrak, růžovo - černé horské kolo dámského typu:
Dneska ráno jsem s ním měla cyklopremiéru, když jsem se dovezla na angličtinu a zase zpátky. Venku bylo -10°C a na zemi sníh a led. Finové totiž chodníky ani silnice vůbec nesolí, jen je tu a tam posypou štěrkem. Jako cyklostezky slouží téměř všechny chodníky. Na nich se sice musíte stále vyhýbat chodcům (a oni vám), na druhou stranu to ale snižuje riziko srážky s autem. Celou cestu jsem jela pomalu a bezpečně, byla to totiž moje první jízda ve sněhu a v mínusových teplotách v životě!
Hodnocení mého nového stroje není nijak pozitivní - musím říci, že je spíše na technické níži než výši: že je místy rezavé a pneumatiky jsou zpuchřelé, to bych mu i prominula, ale - řidítka má trochu nakřivo, přední brzda nefunguje vůbec, zadní by taky mohla být o něco citlivější a sedlo je proklatě nízko a bez klíče se nedá přenastavit. :-( Přehazovačku jsem testovala minimálně, a. nebylo moc potřeba b. jsem se bála, abych tomu neublížila. :-) Celkově to kolo hodnotím jako starou šunku, která už má něco za sebou, ale která mi, doufám, těch pár měsíců bude sloužit. Snad ji nebudu muset dávat nikam do opravy. A myslím, že na konci pobytu nebudu vůbec litovat, že se jí zase zbavím. Je horší než moje staré, několik let vyřazené kolo. Zatím! :-) Michal tu prý má totiž cyklistické nářadí a slíbil mi, že se na to spolu večer podíváme. Minimálně bych ráda zvedla to sedlo a dala do roviny řidítka. Tajně doufám, že půjdou nějak utáhnout i ty brzdy. Tak mi držte palce! :-)
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
1 komentář:
No konečně!!Chválím,chválím...už bylo na čase:-)
Kondici zdar a ať ti ten cyklokrasavec slouží co nejdéle:-)
Šárka
Okomentovat