Bez propisky se špatně učí...

Včera se stala největší tragédie: ztratila jsem svoji nejoblíbenější propisku, kterou jsem si tu psala (skoro) všechny přednášky. Naposledy se mnou absolvovala závěrečný test z finštiny (ještě nevím výsledky, ale snad nějak projdu) a pak už jsem ji v batohu hledala marně. ;-( Asi zůstala ve třídě, skočím se tam podívat, ale pochybuju, že tam ještě bude. Teď teda nevím, s čím budu psát. Pár náhradních propisek tu ještě samozřejmě mám, ale to není prostě ono.

Škola se mi krásně kupí, v pondělí je termín na odevzdání všech příspěvků z web kurzu, ve čtvrtek máme prezentaci o našem lidlovském projektu a hned pár dní poté odevzdáváme celou práci, a hned v dalším týdnu píšu test z dalšího předmětu, na který musím mít docela dost načteno. K tomu se začala o slovo hlásit škola z Prahy. Na Žurnalistice si asi nebudu zapisovat nic nového, jen musím vyrobit nějaký větší "Novinářský projekt", aby mě pustili do vyššího ročníku. A na Nových médíích bych chtěla zvládnout zbývající dva předměty, abych (když to všechno dobře dopadne a stihnu napsat diplomku) příští rok v lednu mohla dělat státnice. Asi bude muset dojít na leninova slova "Učit se, učit se, učit se!", i když už teď mám pocit, že krom trochy sportu tu nic jiného nedělám.

Tak to jsem si pěkně postěžovala, a teď už šup do práce! I když nevím, jak mi to půjde bez mojí propisky... ;-)